Přejít k hlavnímu obsahu

Krizové stavy

Krizový stav je vyhlašován zákonnými postupy stanovenými orgány na určitém území k řešení krizové situace.

Název

Norma - zákon

Vyhlašující orgán

Důvod

Území

Doba trvání

Stav nebezpečí

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), § 3

Hejtman kraje, primátor hl.m. Prahy

Jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek IZS.

pro území kraje nebo jeho část

nejvýše 30 dnů (prodloužení se souhlasem vlády)

Nouzový stav

ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 5 a 6

Vláda (předseda vlády)

V případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost.

celý stát - omezené území státu

nejdéle 30 dnů (prodloužení se souhlasem Poslanecké sněmovny)

Stav ohrožení státu

ÚZ č. 110/1998 Sb., čl. 7

Parlament na návrh vlády

Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy.

celý stát - omezené území státu

 

není omezeno

Válečný stav

ÚZ č. 1/1993 Sb., (Ústava ČR), čl. 43ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2

Parlament

Je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

celý stát

není omezeno

Podle rozsahu a charakteru se rozlišují:

1. NEVOJENSKÉ KRIZOVÉ STAVY

  • Stav nebezpečí
  • Nouzový stav

2. VOJENSKÉ KRIZOVÉ STAVY

  • Stav ohrožení státu
  • Válečný stav

3. STAVY NOUZE PRO OBLAST PRŮMYSLOVÉ BEZPEČNOSTI

  • v elektroenergetice
  • v plynárenství
  • v teplárenství

Nevojenské krizové stavy

1. Stav nebezpečí

Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje podle § 3 zákona č. 240/2000 Sb. (v Praze primátor hlavního města Prahy) jako bezodkladné opatření, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému.

Stav nebezpečí lze vyhlásit jen s uvedením důvodu, pro celé území kraje nebo pro jeho část, na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády. Stav nebezpečí končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud hejtman nebo vláda nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. Vláda stav nebezpečí zruší též, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení.

Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah ve smyslu § 14 z. č. 240/2000 Sb. Hejtman je za stavu nebezpečí oprávněn :

  • Rozhodnout o ukládání pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
  • Nařídit bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odstraňování nebezpečí,
  • Nařídit hlášení přechodné změny pobytu osob,
  • Nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • Zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení a ozbrojených bezpečnostních a hasičských záchranných sborů,
  • Zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče) a jejich výplatě.

2. Nouzový stav

Nouzový stav vyhlašuje vláda podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb. v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší.

Nouzový stav se vyhlašuje jen s uvedením důvodu, pro omezené nebo pro celé území státu a lze jej vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby.

Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva a v jakém rozsahu se omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají ( viz. § 5, § 6 z. č. 240/2000 Sb.).

Vláda v době trvání nouzového stavu je oprávněna :

  • Nařídit evakuaci osob a majetku z ohroženého území,
  • Zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech nebo území,
  • Rozhodnout o ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky k řešení krizové situace,
  • Rozhodnout o bezodkladném provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb za účelem zmírnění nebo odvrácení veřejného ohrožení vyplývajícího z krizové situace,
  • Nařídit povinné hlášení přechodného pobytu evakuovaných osob, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
  • Přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
  • Nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
  • Nařídit použití vojáků v činné službě k provádění krizových opatření,
  • Nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • Nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
  • Zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského a důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory a dávky sociální péče a o jejich výplatě.

 

Vojenské krizové stavy

3. Stav ohrožení státu

Je stav vyhlašovaný při bezprostředním ohrožení státní svrchovanosti nebo územní celistvosti státu anebo jeho demokratických základů. Je vyhlašován Parlamentem ČR na návrh vlády a k přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů.

Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření podle § 6 odst. 1 a 2 (viz opatření při vyhlášení nouzového stavu) dále oprávněna nařídit

  • Omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany ČR, povinné hlášení místa trvalého pobytu, popřípadě i místa, kde se osoba dočasně zdržuje,
  • Omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,
  • Zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných chemických a jiných nebezpečných látek.

4. Válečný stav

Je právní kategorie pro pojmenování stavu, který na území celého státu může vyhlásit podle Ústavy ČR Parlament ČR v případě hrozí-li státu bezprostřední napadení nebo je-li napaden nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně. Umožňujepoužít veškeré síly a prostředky státu, právnických a fyzických osob k odražení agrese;

- je právní stav, při kterém je centrálně řízen výkon státní správy, chod národního hospodářství i činnost ozbrojených sil. Hromadně se povolávají vojáci v záloze k mimořádné službě v ozbrojených silách a činí se opatření v národním hospodářství k zajištění potřeb ozbrojených sil a civilního obyvatelstva. Vyhlašuje a odvolává se zákonem a je posledním krokem k možnému odvrácení války;

- z hlediska mezinárodního práva vzniká mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to, zda byla vypovězená válka.

Stavy nouze v oblasti průmyslové bezpečnost

5. Stav nouze v elektroenergetice

Omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území ČR nebo její části v důsledku –

živelních událostí, opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny, smogové situace podle zvláštních předpisů, teroristického činu.

Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy (právnická osoba, která je držitelem licence na přenos elektřiny), v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení.

Stav nouze na určité části území státu vyhlašují v regionálních prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní provozovatelé distribučních soustav.

6. stav nouze v plynárenství

Omezení nebo přerušení dodávek plynu na celém území ČR nebo její části v důsledku –

živelních událostí, opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, dlouhodobého nedostatku zdrojů plynu, teroristického činu.

Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy (právnická osoba, která je držitelem licence na přenos plynu), v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení.

Stav nouze na určité části území státu vyhlašují v regionálních prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní provozovatelé distribučních soustav.

7. stav nouze v teplárenství

Omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie na celém území státu nebo jeho části v důsledku - živelních událostí, opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, havárií na výrobních či rozvodných zařízeních, dlouhodobého nedostatku základních zdrojů, kterými jsou paliva, elektřina, voda, smogové situace podle zvláštních předpisů, teroristického činu.

Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.